Egyptská cesta

1.den

Jouza 19,00, v Ostravě 19,30, 19,45 přijel bus, napřed na Mošnov pak Brno. V Brně jsme měli 3 hodiny čas, odlet opožděn. Nakonec 2,30.

Z letadla byla vidět pouze poušť a hory. Přílet 6,30 tj. 7,30 egyptského času. Busem číslo 5 jsme jeli přes Hurgadu – celkem maras – špína, pobourané domy – vystoupili jen 4 lidi, zbytek spolu s námi 25 km severně do El Gouny – Laguny. V hotelu Panorama jsme byli v 9,30. Pokoj až ve 12,00. Šli jsme do městečka Downtown. Úplně prázdno, téměř bez lidí. Chtěli jsme hlavně vyměnit prachy – celkem problém – pouze 2 banky, 1 hodinu denně otevřené !!! Měli jsme štěstí – 140 USD= 801 libra. Následovalo kafe v nubijské Art gallery – káva nic moc – 15 EP/kus + 20% bakšišné....

Pak už na hotel – pokoj super, velký, šatníky, sprcha atd. Narychlo polévka a zpět do města. Odjezd 13,10 směr Sheraton diving center. Tam výběr šnorchlů a ploutví, krátký neoprén (chyba, jak se později ukázalo...). Cena potápění i s výstojí - 20 euro/osobu. Na moře jsme vypluli 14,00 spolu s třemi páry důchodců. Moňa zvadla, když zjistila, že má doplavat slušný kus moře k lodi. Skočila do vody a okamžitě se zase hrabala ven... Zejména si přála sundat „gumáky“ (ploutve). Pak ji Mohamed (tak se jmenujou všichni Egypťani) chvíli držel a vysvětlil systém dýchání a bylo to dobré. Ve vodě super – stovky barevných ryb, rejnok, sépie a nakonec i mořská želva. Po 45 minutách už byla těžká kosa, braly mě i křeče do lýtek, takže do lodě a pozorovat skleněným dnem další korálové útesy. Moňa cestou použila ručník místo Pampersky... :-) Cesta zpět trvala 20 minut.

Na hotelu chvilka spánku před večeří – zeleniny spousta, masa méně, sladkostí dost. Večer ještě jedna procházka do centra a vínko na náměstí (nic extra, 15 EP+3,2 bakšiš). Spánek 22,00

2.den

Budíček 4,00 - „zavaza“ a „zavaza ok“ a tak pro balíček na cestu a do busu a 4,40 odjezd na seřadiště. Tam kafe za 5 EP a hodina čekání na dalších 30 busů. Cesta 1,5 hodiny, první jelo policejní auto, pak náš bus a dále na 30 dalších vozidel... Mimo jiné našim prvním policajtům po cestě uletěla anténa, v malém městečku pak drželi se samopalem na odbočce malou holčičku na kole...Pak zastávka na WC a velbloudy – tady Moňa rozjela kšeft s jízdou na nich, šla první, pak spousta dalších zájemců.

Výklad průvodkyně – poznámky Moňa:

plat 300 EP měsíčně, 1,000 USD ročně.

Loď+hotel bakšiš 1 dolar/noc/osobu.

Káhira 25 mil. obyvatel, roční přírustek + 1 milión!

Délka Egypta sever – jih = 1,025 km, rozloha 1 mil. Km čtverečních

Suezský průplav je hlavním zdrojem ekonomiky, dále ropa, bavlna, železo.

10% nezaměstnanost, 30% v zemědělství, dále státní sféra.

Vojenská služba 3 roky(SŠ 2 roky, VŠ 1 rok, VŠ cest.ruchu=0. Nejde na vojnu dále nejstarší syn starající se o rodinu nebo když se muž ožení do 30 a má dítě.

Státní škola = 5,000 EP ročně

Soukromá = 12,000 EP ročně

ženy se vdávají kolem 20 let, nechávají si své jméno, dítě se jmenuje po otci (ne příjmení, ale jméno).

Vlasy=intimní část těla pouze pro manžela, ale nehalí si obličej.

Galabea= šaty pro muže i ženy

Rozvod trvá 5 minut, muž se musí o ženu a děti postarat do konce života.

Další 2 hodiny busem do Luxoru – tam jsme nafasovali obědový balíček – 3 rohlíky, pitíčko, chipsy a 3 olivy... Pokračování podél Nilu. Kolem celé cesty neuvěřitelná bída – hliněné chatrče s rákosem na střeše, bosé polonahé děti mající jedinou celodenní zábavu – mávání našemu konvoji... Ale zato každá chatrč má na střeše satelit...

Příjezd do Asuánu 14,30 – ještě 15 minut jižně parkoviště před přístavem s lodičkama na ostrov Philae. Loďka+vstup 35 EP (my nic). Lodičkou asi 15 minut, pak prohlídka chrámu. Celkem pěkný, hlavně ve spojení s okolním Nilem, ostrovy a zdí malé Násirovy přehrady. Vojáci nám lezli na palmu pro ořechy – údajně vhodné proti kašli... V kiosku snad jediný Egypťan, který nechtěl nic prodat. Cesta zpět opět ve smogu desítek motorových lodiček. Nalodění na loď – ta se jmenuje Reine du Nil, celkem v pohodě, kajuta 208 nad vodou, TV, sprcha, super. Nalodění v 18,00 a vyrazili jsme taxíkem do města. Asi 5 km po Corniche=10 EP, pak od prvního kataraktu u hotelu Old Catarakt celým městem po nábřeží asi 1 hodinu svižné chůze. Večeře dost dobrá, usnuli jsme jak nemluvňata (ani jsem nedopil kafe...).

3.den

Ráno budíček 6,30, hned na prohlídku Kom Ombo. Parkovali jsme přímo u něj, stejně jako alespoň 20 dalších velkých lodí. Půl hodiny čekání na lístky a pak prohlídka. Zajímavosti – první kalendář a krokodýlí bazén. Vstupné 25 EP (my zase zdarma). Cestou zpět jsme koupili skarabee – 10 kusů za 1 euro. Jsou pěkní, ale barví (jenom Moňu... :-)). Vypluli jsme během snídaně (asi 9,30) a připluli do Edfu 13,00. Tam cesta minibusem do areálu chrámu (strašně otravní prodavači). Chrám skvěle zachovalý, včetně střech, spousty tunelů, chodeb a sálů. Zajímavosti – první číslice, nilometr a slunečný člun. Cestou zpět jsme koupili velblouba lvíčatům – 50 EP. Na nábřeží jsme pak prodrbali půl hodiny čekáním na odplutí a zase připlutí naší lodi. Následoval oběd – opět super. Celé odpoledne pohoda na sluníčkem vyhřáté palubě, pozorování běžného života Egypťanů, jejich domky, políčka, zvířata atd. Slunění, opalování, odpočinek. Čaj o páté (konal se o půl páté) – čaj nebo káva a sladkosti. Večer kolem 19,00 jsme přirazili ke břehu, málem jsme už vystoupili, domnívajíc se, že jsme v Luxoru. Byli jsme však teprve u jedné ze dvou propustí Nilské přehrady. Těmi jsme následně propluli a zaparkovali v noci asi 7 km před Luxorem uprostřed ničeho (teda u mostu přes Nil, jinak tam nebylo nic...)

4.den

Ráno budíček 7,30 a 8,30 odjezd směr Údolí králů. Přejeli jsme most, poté podél Nilu a do hor. Na prohlídku jsme si mohli vybrat libovolné tři hrobky (kromě Tutanchamona, ten se platí extra). Celkem jsme měli 1,5 hodiny, kameru jsme museli odevzdat na „vrátnici“, foťák nevadil. Poté jsme jeli vláčkem (úplně zbytečně, kdybychom na něj nečekali, jsme tam rychleji – asi 1 km...). Hrobky Tutmosů – moc pěkné, krásná vntitřní výzdoba, členité, po schodech nahoru, dolů, žebříky a jámy. V té třetí hrobce dokonce i sarkofág z černé žuly a v otvoru ve zdivu nám hlídač „tajně“ ukázal ještě hromadu mumií a lidských ostatků. Poté jsem sám vyběhl na kopec nad údolí – celkem zabíračka, prudké stoupání, horko a neobdytní prodavači všeho. Odměněn jsem byl velkolepým výhledem na údolí králů i na druhou stranu na chrám Hatšepsut, Rameseum a údolí Nilu. Po zpáteční cestě jsem si to chtěl zkrátil, nicméně dvakrát jsem se musel vrátit a nakonec jsem stejně musel stejnou cestou.... To jsou výhody zkratek... Dále jsme autobusem pokračovali k chrámu Hatšepsut – tam opět zbytečný vláček, my jsme odmítli čekat a šli celých dalekých 500 metrů pěšky... Chrám momentálně opravují Poláci. Exteriér s pozadím hor je úchvatný, uvnitř nothing. Mimochodem, tady byli před pár lety zmasakrováni turisté z Německa a Rakouska – rozstříleli je samopaly z hrobek princů, pak policie rozstřílela teroristy. Oko za oko. My jsme popojeli k dílně brusičů alabastru, prezentace bídná, tak jsem si dal akorát ibyškový čaj a šel na procházku k blízkým hrobkám. Otravné houfy dětí jsem uplatil průpiskami. Opět jsme popojeli, tentokrát k Memnonovým kolosům. Na pozadí hor vypadají majestátně i bez chrámu, který kdysi hlídaly. Na oběd jsme se vrátili na loď. Následovalo 3,5 hodiny volna na fakultativní výlet. My jsme chtěli vyrazit na vlastní pěst, nicméně bylo to celkem složité... Jelikož stanoviště lodí je vpodstatě v poušti, jsou tam jen oficiální taxíky jedné společnosti a dost těžko se s nima smlouvá. Původně chtěli za jízdu k chrámu Medinet Habu 150 EP. Slezli na 100, ale to se nám zdálo pořád moc. Tak jsme prošli vojenským zátarasem a namířili si to pěšky po mostu přes Nil. Každé auto na nás troubilo, Moňa se tam moc necítila a tak jsme ještě jednou zkusili taxíky – tentokrát 70 EP a tak jsme rychlostí blesku vyrazili vzhůru policejní kontrole. Jelikož náš řidič Mahmud předjížděl na úzké cestě autobus a ještě vedle něj jedoucí auto, dostal pokutu. Vstupenka 20 EP – poprvé nebyla v ceně – a na chrám jsme měli ½ hodiny. Trochu málo, ale i tak to stálo za to. Chrám je úžasný – barevný, obrovský, zachovalý. Oficiální výlet stál 25 USD, nás asi polovinu. Řidič nás čekal a - opět nepoučen – ďábelskou rychlostí nás vrátil k lodi. Od ní jsme 16,30 vyrazili do samotného Luxoru, tentokrát zase společně a organizovaně. Prohlídka skvěle načasovaná na stmívání a postupné osvětlování celého komplexu. Areál je krásný, velký, nicméně nebýt vstupné v ceně zájezdu, pak je vše vidět i ze silnice... Moňa zařadila Luxor na první místo, já Habu. Po prohlídce jsme opět opustili skupinu a vyrazili jsme lovit další zážitky v úzkém kontaktu s místními lovci turistů... Stopli jsme kalešku – drožku s koníkem Sabrinou – za 10 EP, a vrhli se cvalem do víru dopravy směrem na Karnak – 3 km. Dorazili jsme přesně na začátek anglické verze Sound and Light 18,30. Vstupné 55 EP, ale pořád minimum proti organizovanému výletu za klasických 25 USD (nižší cenu cestovka neznala, to bylo minimum...) Nasvětlení a výklad byl unikátní, Karnak byl v noci mnohem působivější než druhý den při denní prohlídce. Pouze závěr u jezera byl příliš dlouhý, neumět anglicky, tak jsem se v klidu na půl hodinky mohl prospat... Po představení jsme chytli taxána za 30 EP – příjemný řidič nám podal i výklad co kde v Luxoru je. Akorát jeho názor, že pít se může i během řízení, nebyl zrovna košér. Průvodce nás ještě nahnal na takzvaný „Egyptský večer“, ale ten spočíval ve stupidních hrách, které měli hrát Češi (a hlavně Češky) pro pobavení Egyptských domorodců... Tento způsob zábavy zdá se mi poněkud podivným. Tak jsme kopli dvojku vína a šli spát. A to ještě předcházel těžký pokus číšníka o podvod u placení, vůbec mi nechtěl vydat drobné zpět a po urgenci se „spletl“ podruhé... Egypt bez Egypťanů by byl mnohem hezčí.

5.den

Budíček 7,30 a 8,30 odjezd do Karnaku. Denní prohlídka slabší, sice vede více místy než SaL, ale v chrámu je ve dne příliš vidět jeho poničení za posledních pár set let... Za bakšiš nás opět „tajně“ pustili na střechu jednoho z menších chrámů, shora poměrně pěkný výhled na areál. Arabi se plazili po střeše a šeptali co kde fotit. K popukání. Dole nás „nachytal“ jejich šéf a chtěl samozřejmě co ? Bakšiš off course... Ale zato nám zrcadlem svítil na krásné fresky v neosvětlené kapli. Po prohlídce návrat na oběd na loď. Kávinka a opět do boje s taxikáři... Nakonec slezli ze 60 na 40 za zpáteční jízdu – opět Mahmud a opět minimální rychlost přes 100 km/h... Nastoupili jsme na feluku na druhý břeh a začala nejhorší kapitola našeho zájezdu... Kapitán nás neustále přemlouval, ať plujem aspoň na Banana island. Několik feluk nás táhl motorový člun, když nás nepřemluvili, zlostně se od něj odpojili a chtěli nás vysadit v bažinách asi 20 metrů od břehu... Moňa chytla slušnou depku. Po delším dohadování nás alespoň mladý plavčík po prsa v Nilu odtlačil na relativně lepší místo, kde se dalo po několika člunech dojít skoro ke břehu – už nám zbývaly jen asi dva metry. Já bych skočil, Moňa byla proti. Zaplatili jsme 20 EP za převoz a další velmi ochotný lodník nás zavezl až k můstkům z pytlů s pískem, kde se dalo skoro suchou nohou vystoupit. Na Moniku stříkly asi tři kapky vody – byla nešťastná a pořád mluvila o jaterních parazitech... Západní břeh poměrně nářez. Maso na slunci, otravní velbloudáři, chlapi čumící na fotbal, bída, chudoba a opravdová Afrika. Krátká procházka a onen hodný lodník nás za 10 EP hodil motorovou lodí zpět na východní břeh. Opět krátká procházka po tržišti, nákupy – břišní tanec 30 EP, nilský klíč 30 EP, skleničky 20 EP. Poté zpět k Nilu do Muzea mumifikace – 35 EP. Jen jedna místnost, ale moc zajímavé – mumifikovaná zvířata – kočka, husa, ibis, opice, ale i jeden člověk, dále nástroje, pohřební předměty, atd. A hlavně toaleta, protože já jsem byl těsně před velkým neštěstím.... I o mě se otřel faraón... Pak ještě jeden bazar – takový hodně typický, bez pohlah či dlažby, pouze hlína a šutry. Tam jsme nakoupili papyry 1 kus za 50 EP. Taxikář byl přesně na čas na smluveném místě a tak na loď a velké balení. Čekání na odjezd vlaku v nábřežní restauraci – tam i večeře – byli jsme hodně rozmlsaní z lodi, takže tady nic moc. Cesta na nádraží a tam 1,5 hodiny čekání na vlak v davu Egypťanů – velmi silný zážitek – naskakuje se pouze za jízdy, všude po zuby ozbrojení policisté, na slunci vystavená vajíčka na prodej, nemluvě o rychlém občerstvení... Nakonec jsme odjeli přesně o půlnoci. Cesta do Káhiry v pohodě, vlak tišší a pohodlnější než naše vlaky, sice ne úplně čistý, ale ucházející. Sedadla lepší než letadlo či bus. Katastrofální byl jen záchod. Ale vzpomeňme Košičan před pár lety...

6.den

Ráno jsme vystoupili na nádraží Giza, ale napřed jsme celkem nelogicky jeli daleko za hlavní město do nové čtvrti, kde vznikají luxusní hotely. Tam v krásném hotelu ubytování a snídaně. Nicméně ztratili jsme aspoň dvě hodiny drahocenného času. Pak už busem k samotnému srdci Egypta – pyramidám. Tam procházka, díky nedostatku času jsme málem nemohli dovnitř do pyramidy – museli jsme se hodně hlasitě ohradit a trochu času si vyřvat. Problém byl, že s foťákem a kamerou nás nepustili dovnitř a dát to do úschovy Arabovi sedícímu před vchodem... Tak jsem nasadil sprint na parkoviště a do prvního lepšího autobusu jsem to prostě odhodil a rychle zpět ke vstupu. Uvnitř narváno, nic extra to nebylo, ale být v Egyptě a nevlézt do pyramidy.... To asi fakt nejde. Poté jsme ještě prolezli menší královninu hrobku – trochu podobné, ale samozřejmě v menším měřítku. Pak busem nad pyramidy na vyhlídku a focení. Další zastávka u sfingy – moc pěkný zážitek, opravdu kolosální socha, zapůsobila na mě možná více než samotné pyramidy. Cestou na hotel ještě dvě další zastávky – papyrus a parfémy. Obojí velmi zajímavé, ale ceny dvojnásobné proti Luxoru. To už lépe vycházely parfémy, ale zase věřte Arabům, že je to opravdu tak, jak říkají... Celé odpoledne v národním muzeu – opravdu skvělé sbírky, bez komentáře. Já ještě stihnul odběhnout do města na předem domluvenou schůzku s Egypťanem – výměna mincí proběhla hladce na autobusové zastávce. Večeře opět skvělá (možná nejlepší) a spalo se velmi dobře.

7.den

Podařilo se nám přemluvit průvodkyni, ať nám domluví autobus na Hurgádu až večer a koupili jsme si ještě fakultativní výlet Sakkara a Citadela. Cesta busem podél Nilských kanálů totální hnus. Odpadky, odpadky, odpadky.... A odpadky. Zato areál v Sakkaře naprosto skvělý – moc pěkný, útulný, ne tak přeplněný jako Giza. A stupňovitá pyramida je taky moc zajímavá. Škoda hustého smogu, nemohli jsme tak pozorovat další pyramidy – růžovou atd. Ale na druhou stranu alespoň byl vidět areál v Abu … Dále jsme ještě navštívili interiér Tetiho pyramidy, dost zachovalá a zajímavá. Poté opět busem 25 miliónovým městem Káhirou do samotného srdce – Citadely. Ale ještě předtím zastávka v křesťanské čtvrti – vojáky a policií střežená oblast, několik zajímavých kostelů ze středověku, velmi zachovalých. Taky několik obchodů se suvenýry, ale hrozně protivní obchodníci. Konečně jsme taky pořádně viděli nilometr. A pak už samotná citadela – opevněný hrad s mešitou nad centrem města, opravdu velmi důstojné místo pro rozloučení se s Egyptem. Mešita sice v lešení, ale i tak velmi zajímavý interiér a okouzlující panoramata na město. Poslední zastávka neustále vychvalované tržiště Chalíli – totální arabský bazar, tisíce obchůdků, milióny lidí, otravní obchodníci, sice levnější ceny ale naprosto odporné nakupování. Ještě že už jsme suvenýry nakoupili s předstihem.... Pak už opouštíme Káhiru, před soumrakem ještě zastávka na pumpě – poprvé jsme viděl tankovat autobus za použití uřezané plastové láhve – nevlezla jim totiž hadice do nádrže a tak jsme tankovali asi hodinu... Ale zase stát u nás benzín 2 kč a nafta korunu, taky bych klidně tankoval z plastových láhví.... :-) Do Hurgády jsme dorazili před půlnocí, dokonce na nás čekali s večeří, nicméně jsme ani nešli spát, už ve tři jsme opět odjížděli na letiště a následoval jen odlet domů. Na letišti všechny suvenýry za stejné ceny jako na bazarech, akorát si člověk může v klidu vybrat a nikdo ho neotravuji.... Jenže kdo to mohl tušit. Příště. Tak jsem akorát přikoupil nějaké mince. Ještě mezipřistání na sněhem zaváté ranveji v Brně a pak už konečně Ostrava.

Celkově to bylo velmi povedené, nad očekávání, řekl bych 95 bodů ze100 !!!