Tunisko 2010

1.den 4.3.2010 čtvrtek

Rozhodli jsme se vyjet už o dne dříve a neriskovat noční jízdu po naší "dálnici". Tak jsme vyjeli hned ve čtvrtek po práci kolem 16.00 dvěmi auty - my s holkama a Honza, Dana, Jana a Vašek druhým. Do Prahy jsme dorazili bez problémů za 4 hodiny a před 21.00 už jsme večeřeli výborný jelení guláš v penzionu Otto u letiště. Večer ještě pár panáků hlavně na Vaškovu odvahu a spinkat.

2. dne 5.3.2010 pátek

V 6.00 budíček, nejprve jsem hodil holky na letiště a vrátil se k penzionu pro Honzu. Sjeli jsme dolů na parkoviště, pan Kovařík už nás čekal a po vyřízení parkovacích formalit jsme fičeli na letiště. Odbavení v klidu a pohodě, jen Metaxa byla nějaká drahá... :-(  Vypili jsme láhev citrónové Becherovky a pak už hurá do letadla Smart Wing Boening 737/500.  Let byl úplně klidný, po asi 3 hodinách jsme klidně přistáli na Djerbě. Tam se ve trochu protáhlo, mezipřistání nakonec trvalo přes hodinu. No a pak ještě půl hodinka letu do Monastiru. Ještě v letadle nad Středozemním mořem rozdávala letuška na vypsání kartičky pro tuniská víza. A samozřejmě je Vašek s Janou zapomněli v letadle... :-) Takže ještě jsme nebyli ani za celnicí a už problémy... :-) Celník sice celkem bez řečí vypsal novou kartičku, ale nedal jim druhou kontrolní část.... A tak  se taky daly očekávat problémy při odletu. Ale to je až za týden, tak neřešit... :-) Do Mahdie nás jela jenom hrstka - malým autobuskem tak pro 12 lidí. Hned mě vytočila nějaká baba - měla na sedadle vedle sebe tašku a odmítala ji dát na zem, ať si my můžeme sednout... Kráva. Cesta trvala asi hodinu - celou dobu nám Tunisan krásnou lámanou češtinou povídal zajímavosti jako "My Čechy nemáme rády bordel", "Každý kruh Kryštof",  "Každý pátý Tunisan je policajt, pokud nemá uniformu, je tajný" atd.

Po příjezdu do hotelu bezproblémové ubytování a hned drink a nějaké bábovky na svačinku... Honza ještě s Tunisanam domluvil půjčení auta. Odpoledne a večer jsme strávili seznamováním se s hotelem, restaurací, pláží a vnitřním bazénem.

3.den 6.3.2010 sobota

Vyměnil jsem dináry - je fixní kurz u všech směnáren, hotelů atd. - takže je jedno kde měníte. Za euro bylo 1.85 dinárů.

Dopoledne jsme vyrazili na pěší procházku do centra Mahdie. Šli jsme po pláži asi hodinku, holky sbíraly mušle - těch je zde miliardy, to jsme ještě nikdo předtím neviděli... :-) Bylo spíše zataženo a ještě nepříjemně pofukovalo. Prošli jsme starou kamennou bránou do mediny, pár otravných obchodníků, celkem pěkná stará mešita (dovnitř "neznabohy" nepouštějí), dále pak přístav, pevnost a obrovský hřbitov námořníků. A taky potápěč v neoprenu. Tery šlapala statečně, ale Nice úplně odešly nohy, měla problém se na nich udržet... Zpět jsme si vzali za 3 dináry taxána.

Odpoledne hlídali holky Jana s Vafou a my s Honzou a ženama jsme vyrazili vlakem do Monastiru. První vlak nám ujel, tak jsme aspoň nakoukli do "obchodního centra" u nádraží, pak už druhým vlakem na sever. Jízdenky se prodávají ve vlaku, stály všechny 4 zpáteční asi 12 dinárů. Domorodci ale mají ještě své nižší taxy. Vlak poměrně únosný, ne nejčistší, ale solidní. Zato okolí za okénky strašný bordel. My jsme už zvyklí z Egypta, ale Honza s Danou byli celkem v šoku. Po cestě ještě prasklo sklo jednoho okna - buď samo nebo jej někdo rozbil. Paní u něj zprvu vypadala dost mizerně, ale až se vyplakala z šoku, zjistila, že jí vlastně nic není. A vlak jel v poklidu dál. Po hodinové jízdě už Monastir a jeho medina - moc pěkná, zase nás sice nepustili do mešity, ale aspoň jsme šli do přístavní pevnosti. Krásná stavba, vysoká vyhlídková věž s krásnými pohledy na všechny strany. pak jsme ještě obešli hradby a dali kafe v kavárničce "U černocha". Pak jsme se ještě prošli k "Baghírově" mauzoleu - bylo už bohužel zavřeno. Ale potkali jsme nějakého Araba - byl dokonce v Čechách na "Šžněška" - a ten nás doprovodil do nějaké berberské rodiny na prohlídku. Po cestě vyprávěl jak pil v ČR rum, caj, rum, caj... :-) Berbeři byli příjemní, holky se projely na velboudovi, podívali jsme se na vázání koberců. Trochu jsem je ale naštval, když jsem řekl, že jezdím pro koberce do Turecka a mám jich plný dům a další nekoupím. Dali jsme jim aspoň nějaký bakšiš a šli zpět na nádraží. Tam nepustí nikoho na nástupiště bez lístku - kontroluje člověk ve dveřích...  Cesta zpět bez dalších incidentů, ve vlaku prakticky jen Arabi, ale nijak na nás nekoukali, byli v pohodě, jako bychom byli zdejší. Nicméně nás po očku kontrolovali - když jsme se zvedli, abychom nepřejeli naši zastávku, hned se celý vagón ozval "No, next stop !!!" :-) Takže "Šukran".. :-) Večer nám přistavili auto - nakonec Thalii, s plným pojištěním a neomezenými kilometry stálo 100 dinárů na den - takže jsme každý pár zaplatili jeden den = 300 celkem.

4.den 7.3.2010 neděle

Na snídani hned ráno v 6.30, vyjali jsme kolem půl osmé. Jel jsem směr Monastir a Sousse, strašných 70 km - hustý provoz, spousta městečem, kruháčů atd. Natankovali jsme - litr = 1.3 D = asi 20 korun. Pak už po dálnici - ta je velmi pěkné, pohodlná, sice placená, ale opravdu za drobné - asi 2 D za celý 140 km dlouhý úsek. Sjeli jsme na Grombalii - tam jsem měl vyčtený vinný závod. Ten jsme sice v mírném dešti našli, ale ochutnávky jsou pouze pro objednané skupiny. Tak alespoň jsme vínko nakoupili v místním obchůdku. Pak už mimo dálnici směr Tunis. A nastaly problémy - zančení je dost mizerné - Tunis má skoro 2 milióny obyvatel a Kartágo je asi schováno jako tajemství... :-) Všechny tabule ve městě jsou jen na různé místní čtvrti, ale žádné průjezdové - teda jen jedna obdočka byla správně, ale tu jsme bohužel přejeli... Takže jsme se hodinu motali kolem Olympijského stadiónu - ten jsme viděli ze všech stran a úhlů... :-) Bohužel pořád poměrně hustý déšť. Když jsme konečně přejeli po sypané hrázi mezi mořem a jezerem, dojeli jsme do Kartága... Ale i tady značení vykopávek nulové. Takže jsme mětem jen projeli (s jedním projetím na červenou - policajt pískal, tak jsem jel.... Zastavil nás a nadával, že jsem měl červenou, tak proč jedu... Vysvětlení, že pískal a že se omlouvám, mu ale stačilo a s úsměvem nás pustil dále). Dojeli jsme až do Sidi Bou Said - bílo modrého města na útesu - proslaveného zejména filmem Angelika a sultán. Po zaplacení parkoviště jsem jej sice přejel, ale naštěstí mají auta i zpátečku... :-) Krátká procházka po městečku - s deštěm trochu smutná... :-( Někteří z nás ještě počůrali nejvyšší vyhlídkový bod... :-) Když jsem chtěl vyfotit hezký plot - vyhnal mě jeden tajný policajt, dokonce chtěl vidět poslední fotky na kartě... Další policajt dělal kladku na brance na hřbitově - místo zámku tam raděj postavili budku s hlídačem... :-)

Pak jsme opět vjeli do Kartága hledat vykopávky. Bez šancí... Tak jsme zastavili nahoře nad městem u obrovské mešity - tu jsme si prohlédli, pak jsme se plati všech policajtů na cestu k archeologickému areálu, ale vždy nás poslal jen k dalšímu policajtovi, který prý mluví anglicky... Nemluvil ani jeden a kam jít taky neporadili... Nakonec jsme našli jak divadlo, tak nejzachovalejší část - lázně. Dovnitř areálu lázní jsme kvůli hustému dešti ani nešli (vstupné 9 D). Opustili jsme tedy Kartágo a cestou zpět ještě odbočili na poloostrov Cap Bon. Dojeli jsme až do městečka u moře - Korbous - starodávné lázeňské město - už staří Římané o něm věděli. Trochu problémy s parkováním, ale nakonec jsme vše vyřešili a šli se vyhřát do teplé Jakuzzi vany (cena 6 D za 1/2 hodiny čistého času). Po lázni jsme si nechali udělat 4 obrovské sendviče s kuřecím masem a zeleninou (celkem za 8 D) a vyrazili jsme na zpáteční cestu. Fičeli jsme po dálnici v hustém dešti a po tmě pořád 130, evidentně Arabi neznají moc déšť - všichni jeli jak posr.....í... :-) Přejeli jsme úmyslně sjezd na Sousse a Monastir a riskli, že bude další sjezd na Mahdii. Byl... :-) Mnohem rychlejší varianta. Na jednom z posledníxch kruháčů nás ještě stavěl policajt, ale chtěl jen svézt domů. My však měli plné auto. Po vjezdu do Mahdie jsme si mysleli, že jsme za vodou, nicméně díky značení odboček (spíše neznačení) jsme najeli dalších X kilometrů a viděli nemocnici a spousty uliček plných odpadků.... ve finále jsme přece jen před 21.00 dorazili na hotel a stihli tak večeři... :-)

 5.den 8.3.2010 pondělí

Auto měli na celý den Honzovci - vyrazili taky na cestu do Kartága. Já jsem po ránu celkem těžce rozdýchával včerejší večírek... Pak jsme vyrazili s holkama do obchodního centra. Po cestě jsme opět procházeli kolem místní malé ZOO, tak jsme nakoukli. Vstupné 6 D, krmivo pro zvířata 1 D. ZOO sice malinká, ale velmi příjemná - velbloud, oslíci, pštrosi, emu, spousta ptáků a hlodavci. Holky nadšené, dokonce vylezlo sluníčko, takže vše super.... :-) Jedinou kaňkou bylo to, že mě kousnul velbloud... :-) Odpoledne jsme si užili na zahradě hotelu a u moře.

6.den 9.3.2010 úterý

Poslední den máme auto, takže hned ráno jsme i s holčičkama vyrazili směr Mahdie - městem jsme projeli jako nůž máslem směr Sfax a pak El Jem. Tam jsme dorazili přesně na otevření za mírného deštíku. Ten však záhy ustal a my si prohlédli celou arénu. Moc hezké, i když vzhledem k tomu, že je třetím největším na světě, celkem malé... :-) Točil se zde film Gladiátor. Počasí se umoudřilo a bylo pak celý výlet polojasno. Hned za branami amfiteátru stál velbloud pro turisty, tak jsme se celá rodina za 10 D svezli tam a zpět kolem náměstí... Pro fotky... :-) Pak už další pokračování autem směr Kairouan. Cesta dobrá, okolí fádní - městečka, olivové háje, občas smetiště. Celou dobu plná silnice dětí - šly do školy. Náklaďák, který jel za námi, vzal stopem policajta a pak jel jak závodník, nakonec nás podjel v zákazu předjíždění, v padesátce a prudké nepřehledné zatáčce... :-) Jïnak cesta bez nejmenších problémů.

V Kairouanu opět značení nic moc, napřed jsme zastavili zase u nějakého mauzolea, druhá zastávka u nádrží na vodu - pěkné - včetně vyhlídkové plošiny. Pak už nás odchytil klučina na motorce a zavezl na parkoviště, kde se nás hned ujal další, že nás provede. Odmítli jsme a šli se podívat do čtvrté nejsvětější mešity světa (po Mecce, Medině a Jeruzalému). Moc velká a hezká. Ještě hezčí pohled na ni byl ze střechy obchůdku s koberci. Pak opět náš "průvodce". Sice jsem mu řekl, že nechceme, stejně šel s náma. Tak jsem jej akceptoval. Provedl nás medinou, ukázal zbylé mešity, koberce, cukrárnu a ve finále studnu s velbloudem. Celý Kairouan na mě zapůsobil velmi silně - nejhezčí místo našeho putování Tuniskem. Typické arabské středověké městečko jako z filmu o Indiana Jonesovi. Klučina nás odvedl zpět k autu, ale na 3 dináry, které jsem mu dal, se moc netvářil.... Takového Skota ještě nepotkal... :-)

Cesta zpět naprosto v pohodě a rychle zvládnutá - spěchali jsme předat auto druhé čtveřici na stejný výlet - předáno přesně dle dohody 13.10... :-)

Odpoledne počasí nic moc, takže jsme užívali All inclusive... :-)

7.-8. den 10-11.3.2010 středa+čtvrtek

Dva "volné" dny - původně jsme ještě někam chtěli vyjet vláčkem, ale Tery dostala zácpu a horečku, tak jsme to nehrotili a pobývali střídavě na pláži, v zahradě, na minigolfu, v bazénu a v baru... :-)

9.den 12.3.2010 pátek

Dopoledne ještě rychlé nákupy - bylo potřeba utratit zbylé dináry... :-) Pak už odvoz na letiště - tentokrát normálním velkým autobusem (ve kterém Nika samozřejmě zapomněla koupeného velblouda   - strašný řev... :-)) Na letišti jsme vyplnili pro Vaška a Janu chybějící kartičky, Nice koupili nového velblouda, nám láhev Boukhy (typická "fíkovice"), Monice náramek a pak jen čekání na odlet. Ten přesně na čas. Mimochodem - byly krásně vidět Alpy. Nebýt strašné zácpy po cestě z letiště za Prahou, tak cesta proběhla naprosto hladce... Doma 23.00... :-)