Gargano a jih Itálie 2007

1.den Sobota 1.9.2007

Odjezd byl stanoven na 5,00, nakonec vyrážíme s dvacetiminutovým zpožděním. Cesta se poprvé zkomplikovala už na Rohlence, 1,5 km za sjezdem nám došel benzín... Honda ten den nějak strašně žrala, měla bez potíží dojet až za Brno... A tak poklusem na Rohlenku koupit kanystr s benzínem, zpět mě svezl Ukrajinec s dodávkou. První velká zácpa nás čekala u Grazu, další proběhly před italskou hranicí a tak jsme do Udine přijeli s dvou hodinovým zpožděním... Marco nás čekal v parku u fotbalového stadiónu. Děti si vyhrály v dětském koutku, my dali kafe a swapovali. Další cesta probíhala výhradně v zácpách, pokoušeli jsme se i objíždět dálnici, ale nebyli jsme zdaleka jediní, takže... Suma sumárum – nedojeli jsme k Rimini, ale už kolem Benátek jsme začli hledat příhodné ubytování. Nakonec jsme dle mapy zvolili město Chioggia – špatná volba – přímořské lázně, v sobotu večer totálně narváno, pár volných místeček příliš drahých – zastrčený hotýlek 2 hvězdy 70 euro za pokoj... Dali jsme tři kolečka přeplněným centrem plným neosvětlených cyklistů a ve finále jsme to vzdali. Popojeli jsme ještě kus po hlavní na Ravennu a zakotvili jsme v motelu u cesty za 55 na noc. Rubli jsme flašku vína Storchl a spali v rámci možností – v jedném dvojlůžku s našimi kopajícími dětmi...

1,000 km

2.den Neděle 2.9.2007

Odjezd 8,00, první zastávka starobylá Ravenna – nejprve hrad Rocca di Brancaleone – dnes letní kino, dále mauzoleum Theodorico a centrum – kostel San Vitale s mozaikami, náměstí s radnicí, katedrála San Orso. Jako celek moc pěkné, odpovídají tomu i dvě hvězdy v Baedeckeru.

Další nedělní zastávkou byl zábavní park Mini Italia na předměstí Rimini. Vstupné 18 euro dospělý, naše děti do metru vstup zdarma. Uvnitř je už téměř vše zdarma. Uvnitř krásné miniatury nejdůležitějších italských staveb – vše rozmísťeno na mapě Itálie, včetně řek, jezer a hor. Nad areálem vyhlídkový vláček, dále plavba po zmenšeném Grand Canalu v Benátkách, jízda autíškem pohádkou o Pinokiovi, spousta skluzavek a kolotočů pro děti, malý Jurský park a jako zlatý hřeb dvě adrenalinové záležitosti – sjezd kánoí po divoké vodě – na Teri trochu moc – a vystřelení z praku do 50 metrů výšky – jen do 90 kilogramů – mých 93 bylo nad rámec... V koutku se tady nachází ještě oficiální obchod se suvenýry Ferrari a Rossi Moto GP. Platí tady pravidlo, že druhý den můžete přijít znovu a zadarmo – je nutno jen označit u východu lístky.

Třetí a poslední zastávkou bylo San Marino – vzhledem ke konání GP San Marina bylo město totálně ucpané, všechny parkoviště plná. Nakonec jsem vyhrál 20 minutový ostrý souboj o místečko na horním parkingu – za účasti místní policie, která nám dala za pravdu - a hurá do města. Procházka po celém hřebenu města, kolem všech tří pevností, návštěva prostřední (3 eura), krásné výhledy. Cesta do centra k radnici a podél stovek obchůdků (víno, amareto, mince, dětské foťáky) zpět k autu. Směr San Leo – too late to visit – nedaleko jsme viděli tabuli Bed and Breakfast, tak jsme to zkusili – a úspěšně, 50 euro se snídaní pro všechny čtyři, pokoj s obrovskou terasou s vyhlídkou na San Marino, na pokoji super výbava (čištění bot, špunty do uší, manikúra, bar, vložky, papuče, šitíčka atd.)

3.den Pondělí 3.9.2007

Po studené a sladké snídani (i káva byla studená, zato mléko horké...) - plus dvě hrsti bonbónů pro holky – vyjíždíme 8,30. Opět nahoru k pevnosti San Leo, focení u kanónů, vstupné 7 euro – mimo sezónu. Poté procházka útulnou kamennou vesnicí pod hradem – krásné výhledy na kopcovitou Umbrii. Opět se neúspěšně pokoušíme vyhnout zácpě na dálnici, vedlejší silnice je stejně tak plná. Jedeme jen kousek k dalšímu skvostu – horskému středověkému městečku Gradara (vypadá jako malé Carcassone) – krásné, milé, útulné (vstupné do hradu 8 euro). Znova se nepoučitelně pokoušíme ušetřit eura za dálnici, ale brzy to vzdáváme a po dálnici míříme na jih. Celkem Fano – Gargano 18,10 euro. Pak ještě dalších 100 km po místní komunikaci na východ hornatou krajinou Gargána s výhledy na obě poloslané jezera. Dojíždíme až na pláže mezi Peschici a Vieste a tady 16-18 hledáme vhodné a cenově přijatelné ubytování. Dá se sehnat od 30 euro za apartmán asi 1 km od moře, přímo na pláži od 40 po 70. My nakonec Kemp – bungalov 2+1, krásně v přírodě umístěný – plodící opuncie a palmy na předzahrádce – parkování přímo u domu, gril, na pláž 50 m – tam v ceně dvě lehátka a slunečník – cena 40 euro za noc. Tak se ubytujem a celkem zde pobudem 5 nocí.

Ještě se stihnem i vykoupat. Holky nadšené z písku i vlnek. Poznámka – nikdo v Itálii neumí anglicky – při hledání ubytování angličtina k ničemu, občas někdo zvládne 3 věty německy...

500 km, celkem Gargano 1750km.

4.den Úterý 4.9.2007

Trojice koupajících K+N+T 8,45 u moře, celé dopoledne na pláži, pláž dokonce urolbovaná, stavění hradu a kostelíčku, kruhy ve vodě (nepříjemnost způsobila jen loď – na děti příliš velké vlny, hlavně Teryk to nezvládla...). Po obědě siesta, začalo foukat, tak jsme 15,00 vyrazili do Vieste – středověké bílé domky obklopující hrad (vojenský prostor, nepřístupný) – výhledy na útesy a pláže kolem. Zastávka ještě pod městem – na pláži s krasovými útvary – bílý sloní kel vyrůstající z pláže, směrem dále po pobřeží zastávka u strážní věže – krásný výhled na skalní okno.

Další naše cesta vedla do vnitrozemí Gargana – do nadmořské výšky téměř 800 metrů na Monte San Angelo – místo, kde se údajně čtyřikrát zjevil archanděl Michael. Nejprve jsme navštívili hrad – velkolepá normanská zřícenina z 9-15 století - na nejvyšším bodě hory (parking hned vedle). Vstupné 1,80, krásné vnitřní prostory a expozice.

Pak už jsme sestoupili po mnoha schodech do jeskynního chrámu svatého Michaela – já jsem u vchodu dostal sukno k zakrytí nohou – mé z kraťasů vykukující chlupaté nohy by asi rušily slyvnostní atmosféru uvnitř... :-) Celý prostor ve skále je zčásti přírodní, zčásti dozděný a působí úchvatně. Celé město vlastně působí nezvykle – spousty bíle omítnutých domů nalepených na sobě jako vlaštovčí hnízda (nebo jako sklípky na jižní Moravě). Městu pak ještě vévodí novostavby rehabilitačních zařízení – velmi pompézně pojaté. Mimochodem – všichni poutníci měli bundy – město ja nejchladnějším místem Gargana, jen my dva krátký rukáv... Taky jsme hodně spěchali do teplého autíčka...

Cesta zpět krajinou kontrastů – úžasné barevné rozdíly blankytně modrého moře, bílých skal a černých spálenišť po nedávných velkých požárech. Zastávka v supermarketu na vínko – Niki nezvládá serpentiny, Tery obchody.... :-) Večer začalo lít, my měli štěstí a stihli to suchou nohou.

Akorát na bungalovu neteče teplá voda...

130 km

5.den Středa 5.9.2007

Ráno počasí nic moc, tak jsme vyrazili na celodenní výlet do Apulského vnitrozemí. Cestou jsme projížděli krásným městečkem (obzvlášť večer při večerním návratu) – Margerita – město soli – obrovské bazény na odsolování mořské vody. Dojeli jsme až k jeskyni Grotta di Castellane, parking 2 eura na den, mimo něj parkování nemožné. Nejbližší volná prohlídka jeskyní byla za 2,5 hodiny, tak jsme koupili lístky – 13 euro za kus – včetně Grotta Bianca, bez 8 euro.

Ve volném čase jsme si prohlídli hlavní město Trulli – Alberobello – v křivolakýchj uličkách na návrší se krčí na 1,500 domečků se zvláštními kamennými střechami – nejen obytné domy – mimochodem dodnes obydlené – ale i obchody a třeba i kostel. Vše prohlídka zdarma. Hezký výhled na celek je z náměstí u infocentra – schody směrem k modernímu kostelu.

Dále jsme popojeli asi ještě 10 km k Locorotondo – proslaveného kruhovým náměstím, centrem se spletí uliček s bílými fasádami domů a stejnojmenným vínem. Moňa zde provedla výsadek do popelnice a obohatila svou sbírku anglických skript. Cestou byly trulli jako vilky nebo bed and breakfast

Vrátili jsme se rychle k jeskyni, tak tak jsme stihli naši prodlídku ve 14,00 – v první jeskyni se může točit a fotit – je to obrovská prostora s díreo ve stropě - jedna starší dáma je při návratu nazvala „luce del Dio“ - božské světlo. Po 2 hodinách v podzemí je světlo opravdu příjemná změna. Dále procházíme desítkamï dalších sálů a chodeb s úžasnou krápníkovou výzdobou – bílé, rúžové a zalené – na konci hodinové cesty nás čeká hlavní cíl – jeskyně Bianca – krásný sál s jasně sněhobílou krápníkovou výzdobou. Dále je třeba se vrátit prakticky stejnou cestou zpět do výchozího bodu. Cesta je to dlouha, ale ušly ji i naše tříleté dvojčata... :-)

Cestou zpět jsme ještě odbočili ke středověkému hradu Castel del Monte – stojí na ojedinělé vyvýšenině uprostřed polí a vinohradů. Parking dole – dost daleko od hradu – stojí 4 eura včetně autobusu k hradu. My jsme vzhledem k pozdní hodině vyjeli výše na odstavné parkoviště a vyšplhali nahoru po svých. Cestu nám „zpříjemňovala“ smečka dost velkých psů.... :-(

Hrad je vlastně jedna velká šestiboká věž. Návrat na Gargáno kolem 22,00, zase neteče teplá voda...

550 km

6.den Čtvrtek 6.9.2007

Počasí opět nic zvláštního, nejezdí ani výletní lodě a tak vyrážíme dokončit prohlídku poloostrova. Míříme na sever, 1.zastávka ohořelé pláže nad Peschici – hledáme jeskyni San Nicol, ale je prý viditelná pouze z moře. Zastavujeme tedy ve městě Peschici – ruiny hradu – bídné, ale krásné křivolaké uličky propojené schodišti a neustále se měnící výhledy na moře a skály. Následuje cesta serpentinami do vnitrozemí – tam se rozkládá národní park Foreste Umbra – Les stínů. Uprostřed, poblíž křižovatky silnic ze všech světových stran, se nachází malé infocentrum plus miniaturní muzeum (1,20 euro), přiléhá také obora s daňky a jelínky. V parku skvěle značené chodníčky křížem krážem. Park je vlastně zachovalý bukový prales, zajímavé jsou volně se pasoucí krávy.

Sjeli jsme dolů na ubytování, odpoledne procházka podél pobřeží k jedné z obranných věží + dřevěné konstrukci pro chytání ryb. Večer nákupy – naštěstí měli Locorotondo, jinak by Moňa neusla... V noci opět bouřka, my jsme dali roséčko San Severo. Dnes teče teplá voda (našli jsme totiž vypínač od bojleru... :-)

80 km

7.den Pátek 7.9.2007

Dopoledne jsme uskutečnili poslední pokus o lodní výlet – od nás nejezdilo kvůli větru nic, tak jsme popojeli do Peschici, jestli nepojedou nějaké větší lodě – ale bohužel, nevyjeli dokonce ani rybáři... Tak zpět do kempu, V přilehlé zátoce jsme byli poměrně za větrem, tudíž jsme strávili příjemný den lenošením na pláži – hlavně koťátka si to užila – sbírání mušliček, zakopávání se v jámách atd... Večer jsem chtěl koupit nějakou rybu na gril, ale vzhledem k noční bouřce opravdu žáden rybář nevyplul a tak i rybárny zely prázdnotou... :-(

8.den Sobota 8.9.2007

Do desíti jsme vyklidili bungalov, přesunuli jsme se na pláž a ještě celé dopoledne jsme nechali holky vyřádit v písku.

Krátce po poledni už vyrážíme na sever, jedeme po dálnici podél pobřeží směrem na Rimini a Bolognu. (dálnice 23 euro). V podvečer jsme dorazili do města, po lehkých komplikacích s parkováním jsme přece jen našli parking house za 1,5 euro na hodinu a vyrazili jsme do města. Našli jsme prakticky vše podstatné – kostely, náměstí, obě šikmé věže i starou univerzitu. Ve městě se konala nějaká obrovská akce, takže bylo centrum napráskané lidma, ale aspoň jsme viděli, jak Bologna žije. Prošli jsme část ze 35 kilometrů pasáží ve městě a po setmění jsme vyrazili na cestu domů. Holky okamžitě usly a my se s Moňou postupně prostřídali Itálií, Rakouskem a Moravou zpět domů. Příjezd 7,00.

Celkem ujeto 4,300 km.